Životem umučeného faráře Josefa Toufara
Číhošť
Kostel Nanebevzetí Panny Marie · Číhošť 2, 582 87 Číhošť, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Podívala jsem se na oltář a křížek se začal pohybovat

Dostupné v: English | Česky

Mezi lety 1948–1949 se vyhrotil vztah mezi československými komunistickými orgány a katolickou církví, poslední svobodnou a nepodřízenou institucí v zemi, navíc se sídlem své hlavy, papeže, ve Vatikánu. Církev se odmítla podrobit marx-leninské diktatuře. Komunistický aparát přešel do otevřeného konfliktu. Připravuje se útok proti klášterům a jsou schváleny nové zákony a vládní nařízení, s jejichž pomocí měla být legislativně zakotvena podřízenost římskokatolické církve státu.

Do této dramaticky rozbouřené doby přichází zvláštní událost. Dne 11. prosince 1949, což byla III. neděle adventní, se v číhošťském kostele, právě ve chvíli Toufarova kázání, podivuhodně rozkývá dřevěný oltářní křížek, stojící nad svatostánkem a zůstane stát nakloněn a zkroucen ke kazatelně s mírným převisem. Záhadný úkaz vidělo dvacet svědků, z nichž se jich P. Toufarovi přihlásilo devatenáct. Mezi nimi byla i Božena Polivková, farnice ze sousedního Hroznatína, matka tří dětí:

„Modlila jsem se růženec, ruce sepjaté, a povídám si: ,Pane Bože, odpusť mně a mým dětem.‘ A když jsem to dořekla, podívala jsem se na oltář a křížek se začal pohybovat. A po mně přešel mráz, Pane Ježíši Kriste, co jsme to udělali? Přišla jsem domů a už jsem nemluvila. Děda mi říká – proč zase nemluvíš, co ti je? No, stala se mi taková nemilá věc. Ráno v pondělí jsem nešla do kostela, protože k nám přišla sestra Anežka a zeptala se mě, zda vím, že se včera hýbal křížek. Odpověděla jsem: ,To já vím, vždyť jsem to také viděla.‘“

Sám Josef Toufar pohyb křížku neviděl a o několik dní později v jednom dopisu napsal: „Kteří to viděli, pod přísahou to napsali do protokolu, a ti, kteří byli vyšetřováni od SNB, to četníkům potvrdili, že to nebyla ani sugesce, ani zrakový klam. Je vyloučen i magnetismus nebo elektřina, neboť svatostánek i kříž jsou úplně ze dřeva a ani světlo na oltáři nebylo. Všichni v tom vidí nějaký zvláštní, nadpřirozený úkaz, který se přirozeným způsobem nemůže vysvětlit.“

Hodnocení


Hodnotilo 1 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Božena Polivková, rozená Vavřičková (1914–1990)

Božena Polivková, rozená Vavřičková (1914–1990)

Narodila se a celý život prožila v Hroznatíně, který farností patřil pod Číhošť. Pracovala v zemědělství, nejdříve na vlastních pěti hektarech, po kolektivizaci v JZD Číhošť. Matka tří dětí, jedna z dvaceti svědků, kteří v číhošťském kostele viděli 11. prosince 1949 pohyb oltářního křížku.

Číhošť

Dostupné v: English | Česky

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je poprvé připomínán v roce 1350. Původně byl kolem kostela hřbitov. Až do roku 1824 se na hřbitově kolem kostela pohřbívalo. Potom byl vybudován nový hřbitov. Kostel je jednolodní gotická stavba s uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na straně evangelijní je gotický sanktuář. Hlavní oltář a kazatelna byly zhotoveny v roce 1888. Oltář byl postaven na původní kamenný obětní stůl z doby výstavby kostela. Původní postranní oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavu již dosloužily svému účelu a plátna jsou vystavena ve farním muzeu. Zvláštností zdejšího kostela je odkryté klasové zdivo na vnější fasádě. V podlaze kostela se dnes nachází hrob P. Josefa Toufara, jehož ostatky byly v roce 2014 exhumovány z ďáblického hřbitova a po antropologické a genetické expertize slavnostně uloženy v Číhošti 12. července 2015. Na náhrobní desce je citát z Toufarova kázání: „Žijme tak, jako bychom již dnes zemřít měli. Žijme pečlivě jako moudří a vykupujme si časem vezdejším život věčný.“

Číhošť

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo