Číhošť 1, 582 87 Číhošť, Czech Republic
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Buď zavřou mě, nebo svědky, ale já jsem jeden

Dostupné v: English | Česky

Den před Toufarovým únosem příslušníky StB, v pátek 27. ledna 1950, se zde na hřbitově konal pohřeb Kateřiny Hoskovcové, babičky Jana Zmrhala, který v tehdy mrazivých dnech přijel z Hradce Králové. Zádušní bohoslužba proběhla v číhošťském kostele. P. Toufar se při obřadech obrátil na svého kolegu, kněze Františka Michálka, a špitl mu: „Jsem nějak nesvůj, vezmi prosím další obřady ty.“

Pohřební průvod se pak vydal podél farní zdi a zasněženou krajinou na hřbitov. Jan Zmrhal vzpomíná: „To byl Toufarův poslední akt na tomto hřbitově. Ale už neměl promluvu, měl obavy. Říkal mi, že po tom Bezpečnost jde a buďto zavřou jeho, anebo ty, kteří to viděli. Jenomže – jak Toufar prohlásil – já jsem jeden a jich je devatenáct, takže oni mají jakousi šanci, že tomu uniknou.“ Jeho úvaha se za pár hodin potvrdila.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Jan Zmrhal (1928–2011)

Jan Zmrhal (1928–2011)

Pocházel z číhošťské farnosti, z obce Kynice. Vystudoval vyšší průmyslovou školu strojní v Kutné Hoře a od roku 1947 studoval kněžský seminář v Hradci Králové. Přátelil se s P. Toufarem od jeho příchodu do Číhoště, byli spolu v korespondenčním spojení a zvláště o prázdninách spolupracovali při pastoraci. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl Zmrhal v únoru 1950 zatčen a bezmála rok nezákonně vězněn bez soudního rozhodnutí ve věznicích Valdice a Ruzyně.

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo