Životem umučeného faráře Josefa Toufara
Hořeslavsko
130, 584 01 Hradec, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Bylo mu tak špatně, že se rozhodl sepsat poslední vůli

Dostupné v: English | Česky

Josef Toufar jezdil na úřady či nakupovat nejčastěji do blízké Ledče nad Sázavou. Buď ho vzal autem číhošťský obchodník Novák, nebo jel na kole. Cesta do Ledče byla z kopce, ale náročný byl návrat do dlouhého několikakilometrového stoupání. Na začátku září 1948, při jednom návratu, se P. Toufarovi udělalo nevolno. Se vším se svěřil také Janu Zmrhalovi, který tou dobou pobýval doma na prázdninách: „Nevím, že by pan farář někdy marodil. Měl však srdeční vadu, která ho omezovala při fyzické námaze. Sám mi o tom jednou říkal. Byl na vyšetření u primáře Lebohého, který mu zakázal větší námahu, a hlavně chůzi či jízdu do kopce. Právě po jednom návratu z Ledče nad Sázavou, kam se vypravil na kole, mu bylo tak špatně, že se rozhodl napsat poslední vůli.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Jan Zmrhal (1928–2011)

Jan Zmrhal (1928–2011)

Pocházel z číhošťské farnosti, z obce Kynice. Vystudoval vyšší průmyslovou školu strojní v Kutné Hoře a od roku 1947 studoval kněžský seminář v Hradci Králové. Přátelil se s P. Toufarem od jeho příchodu do Číhoště, byli spolu v korespondenčním spojení a zvláště o prázdninách spolupracovali při pastoraci. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl Zmrhal v únoru 1950 zatčen a bezmála rok nezákonně vězněn bez soudního rozhodnutí ve věznicích Valdice a Ruzyně. Podmínkou dalšího studia bohosloví byla spolupráce s StB, což odmítl. Po propuštění proto nastoupil jako technický úředník do továrny Kovofiniš v Ledči nad Sázavou. Téhož roku v říjnu byl povolán k výkonu základní vojenské služby k útvaru PTP do Ostravsko-karvinských dolů. Zde pracoval do roku 1954 jako voják a další rok jako civilní brigádník. Od roku 1955 byl zaměstnán u různých zemědělských podniků jako strojní technik v Pacově, Humpolci a Jihlavě. Od roku 1980 pracoval na Okresní zemědělské správě v Jihlavě.

Hořeslavsko

Dostupné v: English | Česky

Na samém vrcholu stoupání silnice vedoucí z Ledče nad Sázavou přes Hradec a Horní Hradec (ve směru na Leštinu) se nachází několik stavení nazývajících se Hořeslavsko. Od středověku tyto samoty patřily pod Hradec, který byl jako poddanská ves součástí ledečského panství. První zprávy o vsi jsou z roku 1550. Na místě, kde stojíte, při odbočce na lesní cestu do Prosíček a Číhoště, stojí litinový křížek a hned za ním pamětní kámen se dvěma letopočty: 1928 a 1945. Vedení ledečského velkostatku, sídlícího na ledečském hradě, zde tento památník postavilo k desátému výročí vzniku samostatné Československé republiky. Letopočet byl doplněn v létě 1945 připomínkou konce druhé světové války.

Hořeslavsko

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo