Životem umučeného faráře Josefa Toufara
Ledeč nad Sázavou
poliklinika, bývalý Okresní národní výbor · 28. října 478, 584 01 Ledeč nad Sázavou, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Ale já jsem ten pohyb křížku viděla taky

Dostupné v: English | Česky

Dne 1. února 1950 prováděli na ONV v Ledči výslechy očitých svědků pohybu křížku členové církevního oddělení Státní prokuratury, prokurátoři Karel Čížek, Jaroslav Růžička a Ludmila Biedermannová později Brožová-Polednová, za asistence členů StB z Jihlavy. Protokolárně zaznamenali pětadvacet svědků. Dospělí byli vyslechnuti v Ledči, děti školou povinné ve škole ve Vlkanově a v Číhošti. Všichni svědci trvali na svém – dne 11. prosince 1949 se křížek hýbal a nebyl to žádný zrakový klam. Mezi nimi i Jaroslava Trtíková, která o svém prožitku vyprávěla poprvé 13. prosince 1949 P. Toufarovi, který k nim přišel do hostince v Číhošti: „V rozhovoru s mým otcem pronesl, že mu někdo říkal o pohybu křížku. A já mu povídala: ,Ale já jsem to, důstojný pane, viděla taky!‘ Sepsal si naše výpovědi. A pak jsme byli pozvaní na ONV do Ledče a tam nás vyšetřovali, každého zvlášť pouštěli, abychom se nemohli domlouvat.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Jaroslava Trtíková, rozená Vavřičková (1929)

Jaroslava Trtíková, rozená Vavřičková (1929)

Pochází z Příseku u Světlé nad Sázavou, ale vyrůstala a žila v Číhošti. Její otec Josef Vavřička byl zemědělec a hostinský, majitel místní hospody. Vychodila obecnou školu a dvouletou lidovou školu v Číhošti. Provdala se do Světlé nad Sázavou. Patřila mezi dvacet svědků, kteří 11. prosince 1949 viděli v číhošťském kostele při Toufarově kázání pohybovat se oltářní dřevěný křížek.

Ledeč nad Sázavou

Dostupné v: English | Česky

Budova okresního úřadu, později okresního národního výboru a dnes polikliniky byla vybudována při silnici směrem na Habrek v roce 1932 podle projektu významného českého architekta Josefa Chochola, mj. tvůrce kubistických domů v Praze. Josef Toufar je spojen s Ledčí nad Sázavou, do roku 1960 okresním městem, šťastně i tragicky. Za války se zde na protektorátních úřadech přimlouval za své mladé farníky, aby nemuseli na nucené práce do Německa; po válce patřil k iniciátorům vzniku zdejšího gymnázia. A v Ledči, v budově bývalého ONV, hned 28. února 1948 žádají místní komunističtí funkcionáři, s předsedou OAV NF Jaroslavem Konopkou v čele, Toufarovo přeložení ze Zahrádky. O necelé dva roky později, v lednu 1950, vychází z místního ONV, přesněji od jejích čelných přestavitelů (J. Konopka, F. Sláma), naléhání na Státní bezpečnost, aby byl kněz Toufar vyšetřen a v Číhošti učiněn pořádek. V Konopkově kanceláři na ledečském ONV pak 28. ledna 1950 proběhla taktická příprava, na které pražští a jihlavští estébáci za asistence ledečských i jihlavských soudruhů z KNV domluvili únos Josefa Toufara z číhošťské fary ve večerních hodinách.

Ledeč nad Sázavou

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo