Čtyřicet dnů ostré korekce
V zimě roku 1956 byl František Zahrádka v rámci svého dvacetiletého trestu za velezradu a vyzvědačství přesunut do pracovního tábora Vojna na Příbramsku. Zde pracoval jako lamač v uranovém dole. Po příchodu do tábora dostal hned v únoru trest čtyřicetidenní korekce za údajné přípravy útěku. „Na Vojně jsem v kuse táhnul čtyřicet dnů v čerstvě postavený táborový věznici, z toho dvacet dní na samovazbách a dvacet dní na izolaci bez vyvádění. Já jsem ani nevěděl proč. Teplý jídlo jsem dostal jednou za tři dny. Byl únor, třicetistupňový mrazy a tam se netopilo.“ Pravdu o skutečném důvodu falešného obvinění a trestu se František Zahrádka dozvěděl až po letech. Jeho umírající matka požádala totiž prezidenta o milost pro svého syna. „Prezident Zápotocký mi v únoru udělil snížení trestu o sedm let. Měl jsem po půlce trestu a bejval bych na tu milost možná prošel, tak oni na mě museli udělat tuhletu sviňárnu.“ Vzhledem ke vznesenému obvinění z pokusu o útěk byla milost nakonec zamítnuta. Na Vojně zůstal František Zahrádka do 3. března 1957, kdy byl převezen na sousední tábor Bytíz. Během věznění na Vojně zemřela Františku Zahrádkovi matka a krátce na to při věznění na Bytízu i otec.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
František Zahrádka
František Zahrádka se narodil 30. října 1930 v Děčíně. Jeho otec byl bývalým legionářem z italské fronty. V roce 1938 byla rodina v důsledku podpisu tzv. mnichovské dohody vyhnána z Meziměstí u Broumova a rozpadla se. František žil nějaký čas u cizí rodiny v železničním vagonu. Opět společně začali Zahrádkovi žít v Českých Budějovicích v roce 1942. Po válce se stal František Zahrádka členem 10. skautského oddílu v Českých Budějovicích a v roce 1948 se zapojil do protikomunistické činnosti (tisk a kolportování letáků). V roce 1949 převedl během čtyř cest přes hranice přibližně jedenáct osob. Dne 3. září 1949 byl zatčen příslušníky Obranného zpravodajství. V prosinci 1949 byl odsouzen na 20 let těžkého žaláře za velezradu a vyzvědačství. Prošel celkem jedenácti věznicemi a tábory. Během výkonu trestu byl často kázeňsky trestán. Navázal četná přátelství s mnoha významnými osobnostmi (např.: gen. Sedláček, gen. Paleček). František Zahrádka byl propuštěn 3. září 1962 a poté pokračoval v práci v uranových dolech v Příbrami. V roce 1966 se oženil s Marií Voldřichovou a žili spolu 33 let až do její smrti, děti neměli. V roce 1968 založil spolu s Františkem Harlasem v Příbrami pobočku sdružení K 231. V roce 1990 spoluzakládal pobočku Konfederace politických vězňů v Příbrami. Podílel se na vybudování Muzea 3. odboje v Příbrami a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami. Jeho láskou se stal jachting, běh na lyžích a putování po Šumavě. Prezident Františku Zahrádkovi udělil Řád T. G. Masaryka. „Dospěl jsem k přesvědčení, že odporovat zlu, pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky. Že někdy se to zdá, že to nikdy nebude vyhraný? No nemusí být.“
