Svobodná republika Tortuga
Snem každé skupinky dětí je mít vlastní klubovnu. Nymburským skautům, sdruženým ve válečných letech kolem Oskara, občanským jménem Otokara Randáka, se sen splnil. Asi dvanáctičlenná skautská družina si mohla pro své schůzky upravit malý pokojík určený původně pro služku ve vile rodiny Rumlovy. Rodiče Karla Rumla, jednoho ze skautů přezdívaného Sergej, nabídli skautům z Klubu Mladého hlasatele útočiště už během války. Netušili, že se jejich vila změní ve Svobodnou republiku Tortuga. Oskar vzpomíná: „V té době jsme hltali dobrodružné romány o pirátech a bukanýrech. Voda nás lákala, vždyť v Nymburce jsme měli Labe. Zaujalo nás, že piráti v Karibském moři obsadili jeden z ostrovů a nazvali ho Svobodná republika Tortuga. Tak jsme založili svou Tortugu v Nymburce.“ Po zákazu skauta a po emigraci části rodiny Rumlovy vila chátrala, sloužila i jako ubytovna pro sociálně slabé. Začátkem 90. let, po vyřízené restituci, sourozenci Eva a Karel Rumlovi věnovali vilu skautům, kteří ji opravili a užívají ji a spravují dodnes.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Otokar Randák
Pan Otokar Randák, skautským jménem Oskar, se narodil 18. října 1926 v Nymburce. V roce 1937 vstoupil do nymburského 2. oddílu skautů skautské organizace Junák, který se začal specializovat na vodáctví. Po okupaci ČSR a rozpuštění Junáka se jedna družina nymburského 2. oddílu rozhodla pokračovat v činnosti pod vedením Oskara, svého nejstaršího člena. Družina se později registrovala v Klubu Mladého hlasatele pod č. 1717 jako „Hoši přírody“. V roce 1943 pět členů družiny vytvořilo posádku plachetnice Vorvaně – loď si sami postavili. Během války organizoval vedoucí 2. oddílu nymburských skautů a velitel hasičské a civilní protiletecké ochrany Otto Hamtil (Sáhib) tajný výcvik skautů. Jeho svěřenci vytvořili zpravodajskou štafetu k předávání informací pro parašutistické výsadky na území protektorátu (Zbojníci, později Zpravodajská brigáda). V posledním válečném roce se družina začlenila do tzv. Dispoziční čety hasičského sboru v Nymburce. Od vypuknutí květnového povstání proti německým okupantům až do poloviny června 1945 byla dispoziční četa nasazena jako stráž národního výboru v Nymburce. Působili také jako moto- a cyklospojky, zapojili se do obrany mostu přes Labe. Těsně po válce se Otokar Randák a jeho družina zapojili do budování přístavu vodních skautů Modrá flotila v Nymburce. Přišel ale únor 1948 a protestní pochod studentů na Pražský hrad, kterého se Oskar zúčastnil. Následovalo jeho vyloučení ze školy a poté narukoval k Pomocným technickým praporům. Vysokou školu dostudoval Otokar Randák až po roce 1989. Celý život pak pracoval v energetice, což mu umožňovalo cestovat na montáže a stavby elektráren do „spřátelených“ exotických zemí, jakými byly Čína nebo Vietnam. V současné době je Oskar vedoucím oldskautského klubu vodních skautů „Hlavní přístav“ a spoluzakladatelem školicího skautského střediska ve vile Tortuga v Nymburce, kterou skautům darovali sourozenci Rumlovi.
