Praha, Bartolomějská ulice
bývalá vyšetřovna StB a vazební věznice · Bartolomějská 306/7, 110 00 Praha-Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

StB byla tajná politická policie určená k šikanování

Dostupné v: English | Česky

Státní bezpečnost byla zřízena po druhé světové válce jako součást bezpečnostních složek obnoveného Československa. Postupně se dostávala stále více pod vliv komunistické strany a po únorovém puči v roce 1948 se stala nedílnou součástí represivního aparátu nově nastolené komunistické totality. Měla za úkol hlavně shromažďovat informace a zasáhnout proti osobám, které považovala za hrozbu pro stát. Po únoru 1948 nabrala StB mnoho nových příslušníků z řad tzv. dělnických kárdů. V roce 1954 měla již kolem 13 tisíc kmenových zaměstnanců. V polovině osmdesátých let StB registrovala 75 tisíc tajných spolupracovníků. Na počátku šedesátých let podle historiků evidovala a kontrolovala kvůli podezření z takzvané protistátní činnosti téměř 100 tisíc lidí. Na konci osmdesátých let, kdy StB řídil obávaný náměstek ministra vnitra Alojz Lorenc, měla vojenská kontrarozvědka 969 příslušníků, centrála 1575 agentů, 1292 důvěrníků, ovšem krajské správy StB měly 7200 agentů, 7300 důvěrníků, využívaly 794 konspiračních a 538 propůjčených bytů. Po zrušení StB na jaře 1990 bylo z II. správy tzv. „politické policie“ do zálohy převedeno 469 z celkového počtu 643 osob. V říjnu 1992 demokratický režim odsoudil tři bývalé nejvyšší funkcionáře. Alojz Lorenc dostal čtyři roky vězení, někdejší náčelník Hlavní správy kontrarozvědky Karel Vykypěl tři a půl roku a bývalý ministr vnitra František Kincl tři roky odnětí svobody. Lorenc jako slovenský občan si trest neodpykal, po rozdělení Československa se na Slovensku jeho stíhání zastavilo, údajně z důvodu liknavosti české strany, která to ovšem popírá. V roce 2000 mu slovenské soudy vyměřily 15 měsíců podmíněně. Později pracoval pro síť prodejen Žabka či pro investiční skupinu Penta. Příslušníkům StB se podařilo od podzimu 1989 do jara 1990 skartovat velkou část tzv. živých svazků, tj. dokumentaci k probíhajícím šetřením. Ve zvukovém klipu slyšíte někdejšího důstojníka StB Jaromíra Ulče, který sloužil v osmdesátých letech až do zrušení StB. Vypráví o metodách, které používal.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Ke struktuře komunistických bezpečnostních složek v 70. a 80. letech

Ke struktuře komunistických bezpečnostních složek v 70. a 80. letech

I. správa SNB - Hlavní správa rozvědky (špionáž v zahraničí). II. správa SNB - Správa kontrarozvědky pro boj s vnějším nepřítelem (klasická kontrašpionáž). III. správa SNB - Hlavní správa vojenské kontrarozvědky (vojenští „kontráši“). IV., V. a VI. správa SNB měla na starosti technické záležitosti (sledovačky, odposlechy apod.). X. správa SNB - Správa kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem (tzv. politická policie) patřila mezi nejobávanější sekce. XI. správa SNB měla pak na starost dohled nad ekonomikou. V roce 1988 sloučili II., X. a XI. správu v jednotnou Hlavní správu kontrarozvědky SNB s krycím označením II. správa. Sídlila v Masarykových kolejích v Thákurově ulici v Praze 6-Dejvicích.

Praha, Bartolomějská ulice

Dostupné v: English | Česky

Nejstarší název Benátská získala ulice od chudé čtvrti, která se v těchto místech nacházela, a podle nevěstince s názvem Benátky. Od konce 14. století do počátku 18. století ulice nesla jméno V Jeruzalémě nebo Jeruzalémská, protože právě na místě veřejného domu založil Jan Milíč z Kroměříže v druhé polovině 14. století Nový Jeruzalém, školu – seminář kazatelů a útočiště kajících se žen. Dnes jsou ve stejných místech budovy policie. Na konci 19. století zde působily řeholnice z Kongregace Šedých sester, které se staraly o nemocné a opuštěné. K úplnému vystěhování kláštera došlo v roce 1949. V tzv. kachlíkárně neboli „na Barťáku“ byla v roce 1947 zřízena věznice Národní bezpečnosti. Od října 1952 se rozšířila o Útvar výkonu vazby Praha 1, po dalším organizačním vývoji byla věznice v září 1963 zrušena. V roce 1950 měla kapacitu dvacet cel pro 120 vyšetřovanců. Byla však mnohonásobně překračována. Na cele stavěné pro 12 vězňů se tísnilo až 45 osob. Tzv. kachlíkára sloužila i jako Hlavní sídlo Státní bezpečnosti (Bartolomějská 14). Dnes objekt využívá Police ČR. Správa vyšetřování StB sídlila v Bartolomějské 10, kde vznikl po sametové revoluci v roce 1989 Ústav pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Vyšetřovací metody StB lze srovnávat se způsoby gestapa. Fyzické a psychické týrání byly zcela běžnými metodami výslechu. Budovou prošly desetitisíce vězněných československých občanů.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo