Uherské Hradiště, věznice
Politických vězňů, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Pravdomluv

Dostupné v: English | Česky

Jan Janků byl kvůli kontaktům na odbojovou protikomunistickou skupinu Světlana dne 29. května 1949 v Hanušovicích zatčen. Ve vazební věznici v Uherském Hradišti čekal na soud a vytrpěl si několik výslechů od neblaze proslulých vyšetřovatelů Aloise Grebeníčka a Antonína Višenky. „Výslechy a bití se prováděly na zvláštních celách, takzvaných třicítkách. Jednou jsem přišel na celu a ještě tam byla krev na zdi. Večer předtím tam vyšetřovatel Grebeníček ubil vězně Pohůnka. První, co jsem musel udělat, bylo sednout si na lavici. Višenka zepředu a on [Grebeníček] zezadu. Višenka nevyšetřoval, Grebeníček vyšetřoval, on jenom stál a mlčel. Ale představil se mi: ,Já su Višenka, Tonda Višenka. Já tě budu vyšetřovat. A ty jsi skaut. Já su taky skaut.‘ Já jsem říkal: ,Jak můžeš být skaut, když děláš vyšetřovatele? To je proti našemu přesvědčení.‘ Tak jsem ho umlčel (…), ale za to mi Grebeníček vyrazil dva zuby. V obličeji nebylo místečka, kde bych nebyl uhozenej.“ Jan Janků nebyl při výsleších sdílný, tak mu při jiném výslechu byla podána psychotropní látka (skopolamin). Účelem podání této látky bylo přinutit vězně k doznání. „Přinesl třešně. Víte, co to byly pro hladového vězně třešně? A ještě ta vězeňská nezkušenost. A Višenka mi říkal: ,Honzo, vem si třešně, to ti přinde k chuti.‘ A já blbec, kdybych měl větší zkušenost, tak mu ty třešně hodím na hlavu. Já jsem ty třešně snědl. Obsahovaly psychotron. My jsme tomu říkali pravdomluv. Já jsem pak tři dni nezavřel oko. Říkal jsem si: ,Musím to přemoct, musím, nesmím nic mluvit, nic nevím, nic neznám, nic nevím.‘ Pořád jsem si to tak sugeroval. Pořád. A vydržel jsem to. Nedostali ze mě nic.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Radomír Silber
2019-02-14 18:20:34
Jan Janků odmítl podle tvrzení svého přítele vypovídat v 90. letech před orgány činnými v trestním řízení, že prý nechce trápit starého Aloise Grebeníčka. Po smrti A. Grebeníčka však náhle začal neoficiálně tvrdit, že A. Grebeníček jej týral a že zavraždil A. Pohůnka. Někdy dokonce uváděl, že byl svědkem toho, jak byl A. Pohůnek vykopáván mrtvý A. Grebeníčkem z cely, kam měl být den na to umístěn J. Janků. Stařeček Janků bohužel bohužel nemluvil pravdu. Nevyštřoval je A. Grebeníček, ale A. Višenka, který nepracoval v tandemu s A. Grebeníčkem, ale s A. Holubem. A. Pohůnek zemřel 13. března 1949 a J. Janků byl zatčen při zátahu na přesunující se členy skupiny Světlana, kteří chtěli utéci do Rakouska, až koncem května.
Jan Janků

Jan Janků

Narodil se v roce 1921 v Hanušovicích v okrese Šumperk. Kolem roku 1936 se seznámil se skautským hnutím, jehož aktivním členem je dodnes. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina nuceně přestěhována do Vrbátek u Přerova. Tam Jan dokončil studium na obchodní akademii, později byl zaměstnán v továrně na cukrovinky. Počátkem roku 1941 byl nuceně nasazen ve Wroclawi, v roce 1943 utekl zpět do protektorátu. V roce 1944 se dostal do Francie, kde pracoval jako řidič UNRRA. Po návratu do republiky se opět aktivně zapojil do skautského hnutí, pracoval jako skautský vedoucí. V květnu 1949 byl zatčen v souvislosti s likvidací odbojové skupiny Světlana. Více než rok strávil ve vyšetřovací věznici v Uherském Hradišti, kde byl brutálně „vyšetřován“ mimo jiné Aloisem Grebeníčkem. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen původně na doživotí, poté byl trest změněn na 20 let. Většinu trestu si odpykával ve věznici Mírov, kde se po jisté době stal lékárníkem. Pan Janků je hluboce věřící člověk a i v mírovské věznici se podílel na duchovním životě vězňů. V roce 1958 byl propuštěn. Po propuštění pracoval jako železničář. Od revoluce v roce 1989 se pan Janků aktivně věnuje připomínání osudů politických vězňů v 50. letech, účastní se přednášek a besed, vlastní rozsáhlý archiv.

Uherské Hradiště, věznice

Dostupné v: English | Česky

V 50. letech 20. století se uherskohradišťská věznice stala místem utrpení stovek lidí z řad politické opozice i jinak nepohodlných nově nastolenému komunistickému režimu. Do věznice, přináležející budově krajského soudu, byli přiváženi zatčení, zde byli trýzněni a vyslýcháni. Vězeňský trakt budovy je již několik desetiletí opuštěn.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo