Zvuk, jako když praskaj kosti
Po zkušenostech z předchozí, celkem klidné demonstrace přesvědčoval Kamil Černý 17. listopadu 1989 přátele, že už jsou policisté hodní, že jim nic neudělají. O svém omylu se brzy přesvědčil na Národní třídě. Stál mezi lidmi v davu, když začaly přijíždět oddíly červených baretů, těžká vozidla a začala mela. Lidi zachvátila panika, policisté začali do davu mlátit a stlačovat ho: „Ten zvuk byl, jako když praskaj hlavy a kosti. Ten zvukovej otřes byl hroznej. Zmáčklo nás to, že jsme se nemohli ani nadechnout. Bylo tam nějaký zaparkovaný auto, tak jsme se o něj vzpírali, abychom mohli vůbec dýchat. To bylo o udušení,“ vzpomíná Kamil, který nakonec z davu vyvázl a nebyl ani zmlácen jako většina účastníků.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.