Atentát na svatební oslavě

V noci na 19. března 1950 převzalo Krajské velitelství StB Pardubice od svých kolegů z Čáslavi dramatickou informaci: „Dnes v 1.15 telefonuje vrchní strážmistr SNB Matys z Čáslavi, že byl postřelen šesti ranami Alois Blažek ze Žlebů č. 4, okres Čáslav ve svém bytě. Neznámý pachatel prchá přes les zvaný Háj u Žlebů. V lese Háji jsou slyšeny ještě výstřely. Jedná se pravděpodobně o pokus politické vraždy.“ 

Zpráva byla v jádru pravdivá, i když obsahovala několik nepřesností. Komunistický funkcionář Alois Blažek se 18. března zúčastnil v bytě své neteře v domě čp. 4, kde sídlila i pošta, oslavy její svatby. Když se společnost rozešla, usedl k novomanželům a začal s nimi bezstarostně rozmlouvat. V tu chvíli třeskla za jeho zády rána, pak v rychlém sledu pět dalších. Po prvním výstřelu se překvapený Blažek na židli pootočil a tím si patrně zachránil život. Útočníkovi, který střílel do místnosti oknem ze dvora, tak totiž poskytl menší cíl. V této pozici „v bok“ ho druhá střela zasáhla „do pravé strany prsního svalstva, kterým střela proběhla a u levé strany prsou opět opustila tělo, čímž způsobila vstřel asi 25 cm dlouhý“ – ostatní projektily ho minuly. 

Stejně jako útok náhle začal, tak i skončil. Hluk střelby, k němuž ženich přispěl vyražením okna do ulice lahví od vína, zburcoval sousedy. Ti zalarmovali stanici SNB. Postřelený funkcionář byl převezen do nemocnice v Čáslavi, kde ho lékaři ošetřili. 

Ve Žlebech začalo vyšetřování, nad kterým převzala kontrolu komunistická tajná policie z Pardubic. Té přijeli na pomoc dokonce kolegové z Prahy. K úspěchu to však nevedlo. Nepomohl ani postřelený funkcionář, který v nemocnici uvedl široký okruh podezřelých, kteří se stali jeho obětí a mohli mít tedy motiv. A nezaháleli ani odbojáři: V dubnu 1950  ve Žlebech vyvěsili další výhrůžné dopisy. Jeden byl dokonce přibit na vrata předsedy MNV Vladimíra Kořínka. Pro něj to bylo po požáru stohu další varování, aby upustil od své politické činnosti. 

Zdánlivý obrat ve vyšetřování nastal dne 15. června 1950, kdy byl kvůli krádeži aktovky zadržen devatenáctiletý zedník Karel Mergl z Filipova. Ten zřejmě hodlal odejít do zahraničí. Ve vazbě StB byl podroben krutému mučení. Aby se dalšímu trýznění vyhnul, začal vypovídat o svých údajných ilegálních aktivitách, které prý prováděl s dalšími osobami ze svého okolí. Jmenoval například pomocného dělníka ze Žlebů Bohumila Kruliše, bývalého majitele cihelny z Čáslavi Ferdinanda Stoupu, anebo bývalého továrníka Jiřího Klečku ze Žlebů. StB tak začala konstruovat virtuální ilegální skupinu zodpovědnou za všechny „teroristické“ činy - podpálení stodoly, rozbití trasformátoru, rozesílání výhrůžek a jiné.