Manželé přes vězeňský plot
V Ústavu pro mladistvé dívky ve Lnářích se Jarmila Bočánková, odsouzená na dva roky za velezradu a vyzvědačství, spřátelila s místními dívkami. Většinu z nich spojovalo to, že byly odsouzeny z politických důvodů. „My jsme byly mladý, protikomunistický a politický vězeňkyně a na to jsme byly strašně hrdý.“ Dívkám pomáhal tehdejší zaměstnanec Městského úřadu v Blatné Cyril Šollar. „On nám tam přes plot házel jídlo, načerno nám posílal dopisy a na jeho adresu nám chodila pošta. Byl to vzácný a moc hodný člověk.“ Po propuštění Jarmila Bočánková pana Šollara vyhledala, aby mu poděkovala za všechno, co pro ně ve vězení udělal. Následovala další společná setkání, která v srpnu roku 1952 vyústila v uzavření manželství. Po svatbě se paní Bočánková vrátila do bývalého kláštera ve Lnářích, tentokrát jako manželka nového správce objektu, jímž se stal její manžel.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.