Vysílačku ukrývala pod bramborami
Libuše Nachtmannová nosila přes protektorátní Prahu nákupní tašku, kterou vyzvedávala u Mandíků na Pankráci. Navrchu brambory, vespod součástky vysílačky. Přístroj dívka přenášela i do Jinonického akcízu. Měla štěstí, osudný den 3. 10. 1941, kdy akcíz přepadlo gestapo, měla jiný úkol: „Tu vysílačku tam tenkrát nesla jiná holka. Byla chyba vysílat vícekrát z jednoho místa. To jsme obvykle nedělali. Vysílačku jsme vždycky rozmontovali a stěhovali na jiné místo. I od Mandíků se párkrát vysílalo,“ vypráví Libuše Nachtmannová, která v odboji také kryla odbojáře, jimž šlo bezprostředně o život. Měla tuto strategii: chytla se muže za rámě a tak nenápadně, hrajíce zamilovaný pár, spolu prošli Prahou do jiného úkrytu. Gestapo ji však odhalilo. Následovalo mučení a věznění v koncentračním táboře.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Libuše Nachtmannová, rozená Marianová
Libuše Nachtmannová, rozená Marianová, se narodila 9. ledna 1919 v Roudnici nad Labem. Absolvovala základní školu a reálné gymnázium v Roudnici nad Labem, kde v roce 1938 maturovala. Byla členkou skauta i Sokola. V září 1938 zahájila studium vysoké školy v Praze, obor farmacie. Studovala až do listopadu 1939, kdy byly vysoké školy uzavřeny. Potom pracovala v Praze v německé firmě. Jednou se na tancovačce k této dvacetileté dívce přitočil mladík a do ucha jí pošeptal: „Potřebujeme tě.“ Libuše tušila, co to znamená. Psal se rok 1939 a o mladíkovi všichni věděli, že je členem odbojové skupiny Obrana národa. Nabídku přijala. Vpodvečer chodila na Pankrác k Mandíkům. Jejím úkolem bylo zajišťovat přesun vysílaček a radiotelegrafistů na nová místa, také doprovázela odbojáře na útěku z protektorátu. Libuše Nachtmannová byla v říjnu 1941 v rámci likvidace Obrany národa zatčena a po výsleších na gestapu byla uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde zůstala až do konce války. Absolvovala tzv. pochod smrti, ze kterého se jí podařilo utéct. Po válce se provdala a narodil se jí syn. Také dostudovala farmacii a od roku 1949 až do svého odchodu do důchodu pracovala ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
